5. Lůžkový fond v městě Brně

Analýza lůžkového fondu byla provedena pro nemocnice akutní péče a hospitalizační pobyty zahrnující pobyt na akutním lůžku. Zdroje dat z centrálních registrů byly doplněny analýzami lokálních datových skladů vybudovaných uvnitř všech významných brněnských nemocnic – tyto datové zdroje zpřístupňují plně reprezentativní profil všech zdravotnických intervencí v daném zařízení, umožňují mapovat spádovou oblast a hodnotit reálnou dostupnost zdravotních služeb.

V okrese Brno-město je analýza provedena zejména pro 7 hlavních nemocnic akutní lůžkové péče: Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Masarykův onkologický ústav, Nemocnice Milosrdných bratří, Vojenská nemocnice Brno a Úrazová nemocnice v Brně.

Obložnost je počítána jako počet ošetřovacích dnů dělený počtem lůžek násobených 365 dny; výsledný poměr je násoben 100. Obložnost = 100 * počet ošetřovacích dní během roku / (počet lůžek * 365 dní) / Dle EUROSTAT: JOINT QUESTIONNAIRE ON NON-MONETARY HEALTH CARE STATISTICS

Celkové shrnutí – kvantifikace kategorií lůžek

Lůžkový fond nemocnic okresu Brno-město tvoří převážně lůžka akutní péče (standardní péče 62 %, JIP 11 %). Lůžek následné a dlouhodobé péče je přibližně 26 % z celkového počtu. Ve srovnání se situací v celé ČR je v Brně patrný významně vyšší podíl akutních lůžek, a to až o 10 % v relativním zastoupení. Vysokou koncentraci akutních lůžek dokresluje i přepočet na obyvatele (viz též kapitola 1), kdy v Brně dosažená hodnota (více než 9,5 lůžka / 1 000 obyvatel) vysoce překračuje průměr ČR (4,5 / 1 000 obyv.) a rovněž např. hodnotu vykazovanou pro hlavní město Prahu (6,4 / 1 000 obyv.).

Akutní lůžka Fakultní nemocnice Brno tvoří více než polovinu lůžkového fondu okresu Brno-město. Následuje FN U sv. Anny (21 %). Nemocnice Milosrdných bratří drží 6,0 % akutních lůžek, Vojenská nemocnice Brno 5,7 % a Úrazová nemocnice Brno 3,9 %. Mezi „ostatní brněnské nemocnice“ akutní péče, které představují cca 3,6 % celkového lůžkového fondu akutní péče, patří SurGal Clinic, VSČR, Vazební věznice ÚpVZD a Neuron Medical. V počtu akutních lůžek není v období 2015–2017 patrný žádný časový trend u žádné z analyzovaných nemocnic.

Ačkoli lůžka následné a dlouhodobé péče tvoří v Brně pouze 26 % z celkového lůžkového fondu, přesto je jejich počet v přepočtu na obyvatele nadprůměrný z hlediska ČR. V regionech České republiky se počty lůžek následné a dlouhodobé péče pohybují mezi 1,8 a 4,3 na 1 000 obyvatel kraje. Nejvyšší počet v přepočtu na velikost populace je vykazován v kraji Vysočina (4,3 / 1 000 obyv.). Město Brno disponuje kapacitou těchto lůžek v počtu 3,6 / 1 000 obyv. a nemocnice Jihomoravského kraje bez města Brna kapacitou 1,3 / 1 000 obyv.

Lůžka odborného léčebného ústavu (OLÚ) Psychiatrické nemocnice Brno tvoří více než polovinu všech lůžek následné a dlouhodobé péče města Brna. Léčebna dlouhodobě nemocných Nemocnice Milosrdných bratří v Brně má 243 lůžek, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 119 lůžek následné a dlouhodobé péče. Počty lůžek následné a dlouhodobé péče zůstávají v ZZ téměř neměnné v čase, pouze zřizovatel SurGal Clinic v roce 2017 nově zřídil 20 lůžek následné péče a 30 lůžek dlouhodobé ošetřovatelské péče.

Při hodnocení lůžkového fondu v městě Brně je třeba mít na paměti, že brněnské nemocnice pokrývají až 50 % hospitalizační péče konzumované obyvateli Jihomoravského kraje z obcí mimo Brno-město. Kalkulujeme-li počty lůžek pro celý Jihomoravský kraj, nejsou nijak nadprůměrné ani v kategorii akutní péče (5,2 / 1 000 obyv.) a v péči následné a dlouhodobé je počet dokonce podprůměrný z hlediska celé ČR (2,0 / 1 000 obyv.).

Počty hospitalizací v městě Brně a jejich vývoj v čase

Akutní lůžková péče v městě Brně celkově pokrývá 7 % všech hospitalizací v ČR. Jde o segment péče, ve kterém brněnské zdravotnictví kryje značný podíl péče i pro pacienty z Jihomoravského kraje (50 %), kraje Vysočina (7 %) a Zlínského kraje (4 %).

Každoročně proběhne v brněnských nemocnicích cca 130–140 tisíc hospitalizací na lůžkách akutní péče s mírným, avšak setrvalým klesajícím trendem (průměrný meziroční pokles činí -1,2 %, což je více než v celé ČR: -0,7 %). V důsledku rychlejšího poklesu počtu hospitalizací v Brně ve srovnání s ČR pozorujeme také mírný pokles podílu brněnských nemocnic na celkovém objemu hospitalizační péče v ČR (2007: 7,0 % -> 2017: 6,5 %).

Významný nárůst počtu hospitalizací v čase vykazuje MOÚ (+1,2 % ročně) a Vojenská nemocnice Brno (+1,4 % ročně). Naopak viditelný pokles počtu hospitalizací je patrný u FN Brno (ročně až -2,6 %). U ostatních nemocnic je roční počet hospitalizací víceméně stabilní a časově fluktuuje v rozsahu do 1 %.

Z pohledu všech hospitalizací v ČR jsou nemocnice Brna nejvýznamnější pro „Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality“ (14 % těchto hospitalizací v ČR se odehrává v Brně), „Jiné faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdrav. službami“ (13 %), „Nemoci oka a očních adnex“ (9 %) a „Novotvary“ (9 %). Hospitalizace obyvatel Brna mimo Brno tvoří relativně malý podíl ve všech kategoriích (max. 1 %).

Ve srovnání s jinými kraji je v Brně nižší podíl případů pro nemoci oběhové soustavy, naopak vyšší podíl hospitalizačních případů pro novotvary (podíl onkologických případů v celém JMK je však srovnatelný s jinými kraji). Žádná jiná příčina hospitalizací relativním výskytem v BM nevybočuje z celorepublikového průměru. Skladba hospitalizačních případů se v brněnských ZZ rovněž výrazně neliší od hospitalizací v pražských ZZ. V Praze je relativně více hospitalizací pro nemoci oběhové soustavy, v Brně pro novotvary.

Podíl nemocnic v městě Brně na akutní lůžkové péči

Největší podíl na akutní lůžkové péči v městě Brně má jednoznačně FNB, ačkoli její podíl v čase mírně klesá (z 53 % v r. 2007 na 49 % v r. 2017). Následuje FNUSA (20 %), Nemocnice Milosrdných bratří (9 %) a MOÚ (8 %). Vojenská nemocnice a Úrazová nemocnice Brno se na celkovém objemu podílejí každá z 6 %. Podíl péče připadající na jednotlivé nemocnice je v čase stabilní, bez větších výkyvů.

FNB dominuje péči téměř ve všech kapitolách MKN s výjimkou léčby novotvarů (největší podíl MOÚ), nemocí oběhové soustavy (FNUSA), nemocí kůže a podkožního vaziva (FNUSA). FNUSA dále pokrývá relativně velký podíl péče u nemocí nervové soustavy, nemocí svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně a nemocí močové a pohlavní soustavy. CKTCH hraje významnější roli u nemocí oběhové soustavy (11% podíl).

Nemocnice Milosrdných bratří se podílí na léčbě většiny kapitol MKN, významnější podíl hraje v léčbě nemocí krve a krvetvorných orgánů, poruch mechanismu imunity (10 %), nemocí endokrinních, výživy a přeměny látek (9 %), nemocí oběhové soustavy (10 %) a trávicí soustavy (13 %), nemocí močové soustavy (17 % a nárůst v čase) a v porodnictví (cca 22–25% podíl). Úrazová nemocnice realizuje největší podíl péče v kapitole MKN „Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin“ (24 %), dále u nemocí kosterní soustavy (19 %) a trávicí soustavy (15 %). Vojenská nemocnice se viditelně podílí na péči o nemoci oka a očních adnex (26 %), duševní poruchy (18 % a nárůst v čase), nemoci trávicí soustavy (14 % a nárůst v čase) a u nemocí ucha a bradavkového výběžku (13 %).

Využívání lůžkového fondu a obložnost

Obložnost lůžek nemocnic akutní péče se v regionech ČR pohybuje cca v rozsahu 55–70 %, v období 2015 -> 2017 dochází v mnoha regionech k jejímu poklesu o -2 % až o -6 %. Nemocnice Jihomoravského kraje bez města Brna vykazují 70% obložnost, poskytovatelé akutní lůžkové péče v městě Brně dosahují v úhrnném součtu 63% obložnosti. Obložnost v městě Brně postupně klesá od roku 2015, pokles činí až -5,3 % ročně. Pro srovnání, hlavní město Praha vykazuje recentně 56% obložnost akutních lůžek a meziroční pokles dosahuje hodnoty -6,4 %.

Nejvyšší obložnost vykazuje Úrazová nemocnice v Brně (83 %), následuje Nemocnice Milosrdných bratří (77 %). Naopak nejnižší hodnotu obložnosti vykazuje do centrálních statistik FN Brno (57 %). Vojenská nemocnice vykazuje aktuální obložnost 69 %.

Data z městských nemocnic Brno ukazují na nadprůměrné využívání lůžkového fondu, a to jak v rámci města Brna, tak v celorepublikovém srovnání. Avšak i u těchto nemocnic obložnost vykazuje klesající trend, meziročně o 3–4 %.

Typologie hospitalizací: konzervativní a s chirurgickým zákrokem

Ve srovnání s jinými kraji je v Brně vyšší podíl hospitalizačních případů s chirurgickou léčbou, hodnota 41 % odpovídá situaci v Praze (42 %). Jihomoravský kraj jako celek vykazuje 35 % hospitalizací s chirurgickou léčbou, což je hodnota odpovídající většině srovnatelných regionů ČR. V rámci jednotlivých diagnostických skupin jsou mezi brněnskými nemocnicemi výrazné rozdíly v podílu chirurgicky řešených hospitalizací, což je ale ovlivněno typem hospitalizačních případů, které se v dané nemocnici řeší.

Nejvyšší podíl chirurgických hospitalizačních případů je koncentrován v Úrazové nemocnici (75 %), CKTCH (61 %) a ve FNUSA (48 %). Absolutně nejvyšší počet operací je ve FNB (23 807 v roce 2017). V Úrazové nemocnici a CKTCH došlo v čase k významnému navýšení podílu chirurgických operací, naopak tento podíl v čase poklesl v MOÚ (aktuálně 32 %) a mírně též ve FNUSA. Nemocnice Milosrdných bratří vykazuje v čase stabilní podíl chirurgických hospitalizací, a to 28 %. Celkový podíl chirurgických případů se v posledních 10 letech v městě Brně výrazně nezměnil (41 %).

V posledních 10 letech se zvýšil celkový počet hospitalizací v MOÚ a ve Vojenské nemocnici, naopak se snížil počet hospitalizací ve FNB. V MOÚ zároveň v důsledku rostoucího celkového počtu hospitalizací mírně poklesl podíl chirurgických hospitalizací. Ve FNUSA, v CKTCH a v Nemocnici Milosrdných bratří nedošlo v počtu hospitalizací k výrazným změnám. V Úrazové nemocnici roční počet hospitalizací kolísá kolem stálé hodnoty, ale podíl chirurgické léčby se dlouhodobě významně navyšuje. Naopak podíl chirurgických hospitalizací ve FNUSA v čase mírně klesá.

U chirurgických hospitalizací obecně převažují elektivní hospitalizace, které představují téměř 75 % všech chirurgických hospitalizací v městě Brně (v ostatních nemocnicích JMK 70 %).

Mezi brněnskými ZZ je specifická situace na MOÚ se 100 % elektivních výkonů, naopak v Úrazové nemocnici je tento podíl pouze 55%.

Zcela zásadní závěry vyplývají ze srovnání podílu chirurgických operací u hospitalizovaných v městě Brně a u hospitalizací v ostatních nemocnicích Jihomoravského kraje: V nemocnicích BM je ve srovnání s jinými nemocnicemi JMK významně vyšší podíl chirurgicky řešených případů téměř ve všech diagnostických skupinách. Výjimku tvoří pouze novotvary, kde je podíl operovaných pacientů v ZZ mimo BM srovnatelný s nemocnicemi v BM, což je důsledek velkého počtu vybraných diagnóz léčených v mimobrněnských ZZ (např. vyšší podíl nezhoubných nádorů). Návazně je radioterapeutická a chemoterapeutická péče realizována v BM, což zvyšuje podíl nechirurgických brněnských hospitalizací v této kapitole MKN. Obecně nicméně platí, že brněnské nemocnice kryjí podstatný podíl chirurgických hospitalizací i pro obyvatele JMK.

Délka hospitalizace v nemocnicích města Brna

V celkovém hodnocení se délka různých typů hospitalizací v městě Brně neliší od celorepublikového průměru. Celkově hospitalizace v nemocnicích BM v roce 2017, během kterých byla provedena traumatologická operace, měly průměrnou délku 9,7 dne, s akutní operací 8,6 dne a s elektivní operací 6,4 dne. Hospitalizace bez operace trvaly v průměru 6,5 dne. Průměrná délka hospitalizace se zkracuje v čase u všech typů hospitalizací s výjimkou traumatologických operací.

Průměrná délka nechirurgické hospitalizace je nejvyšší v Nemocnici Milosrdných bratří a Vojenské nemocnici (průměrně 8 dní), u akutních a elektivních operací dominuje CKTCH s průměrnou délkou hospitalizace 21, resp. 15 dní.

Základní charakteristiky pacientů akutní lůžkové péče v Brně

Ve srovnání s jinými kraji je v Brně nižší podíl případů pro nemoci oběhové soustavy, naopak vyšší podíl hospitalizačních případů pro novotvary (podíl onkologických případů v celém JMK je však srovnatelný s jinými kraji). Žádná jiná příčina hospitalizací relativním výskytem v BM nevybočuje z celorepublikového průměru.

Obyvatelé JMK s bydlištěm mimo Brno v relativně nižším podílu migrují za hospitalizacemi do Brna z důvodů nemocí trávicí soustavy, nemocí močové a pohlavní soustavy a nemocí dýchací soustavy. Nicméně nejde o významné rozdíly ve srovnání s příčinami hospitalizací brněnských pacientů. U pacientů hospitalizovaných v Brně a s bydlištěm mimo Jihomoravský kraj relativně dominují jako hospitalizační příčiny novotvary a diagnózy spadající do heterogenní kapitoly „XXI. Podíl hospitalizací zapříčiněných poraněním, otravou nebo následkem jiných vnějších příčin“; mírně vyšší je rovněž podíl nemocí nervové soustavy a duševních poruch.

Nejvyšší podíl obyvatel Brna mezi hospitalizovanými v Brně je u nemocí dýchací soustavy, nemocí močové a pohlavní soustavy a příznaků, znaků a abnormálních nálezů (více než u 50 %), nejnižší je v případě hospitalizací pro kategorii zdravých osob doprovázející nemocné (z Brna pouze 21 %). Za pozornost stojí také hospitalizace pro novotvary, kdy obyvatelé Brna generují 39 % těchto hospitalizací, ostatní města náležící do Jihomoravského kraje 38 %, zatímco na ostatní regiony připadá 23 %.

Podíl hospitalizovaných mužů a žen a jejich věková struktura se liší v závislosti na kraji, odkud pacient pochází. U obyvatel BM je vyšší podíl hospitalizovaných žen, u pacientů pocházejících z jiných okresů je poměr pohlaví vyrovnaný, téměř 1:1. Průměrný věk pacientů z BM je až o 10 let vyšší než u pacientů z jiných krajů; zejména ve věkových kategoriích 70 a více let dominují obyvatelé BM.

Ve FNB zaznamenáváme zvýšený podíl hospitalizací mladších pacientů oproti jiným nemocnicím, kde jsou tyto podíly často nulové či blízké nule a pozorujeme zvýšený podíl hospitalizací dětí ve věku do 1 roku i v Nemocnici Milosrdných bratří; tyto výsledky souvisí s přítomností porodnických oddělení v obou nemocnicích a dětských oddělení ve FNB. U MOÚ a CKTCH je patrné navýšení podílu hospitalizací mužů ve věku 60–74 let.

Největší podíl hospitalizací pacientů nad 80 let pozorujeme ve Vojenské nemocnici.

Nejvyšší podíl závažných hospitalizačních případů dle indexu komorbidit je v MOÚ a CKTCH. Zejména v těchto zařízeních také došlo za posledních 10 let k nárůstu průměrné tíže onemocnění hospitalizovaných osob, nicméně ve druhé polovině tohoto 10letého období již bylo zhoršení průměrného stavu hospitalizovaných menší. U mimobrněnských pacientů hospitalizovaných v Brně je doložitelný vyšší podíl závažnějších a těžších hospitalizačních případů než v případě pacientů brněnských. Tento trend byl prokázán nejen u pacientů v seniorském věku, ale i u hospitalizovaných dětí a mladistvých (ve věku do 20 let).

Hospitalizace iniciované převozem pacienta ZZS

Nemocnice okresu Brno-město mají v porovnání s hlavním městem Prahou významně větší podíl hospitalizačních případů z příjmu ZZS, stále ale nižší než celý Jihomoravský kraj i Česká republika. V Brně podíl hospitalizací z příjmů ZZS od r. 2015 klesá a aktuálně mírně převyšuje hranici 8 %.

Nejvyšší počet hospitalizačních případů z příjmu ZZS v Brně má Fakultní nemocnice Brno (celkově 40% podíl u tohoto typu hospitalizací). Počet těchto hospitalizací ve FNB v čase klesá, naopak od r. 2015 roste u FNUSA (30% podíl). Podíl ostatních nemocnic je v čase stabilní (Nemocnice Milosrdných bratří 17 %, Úrazová nemocnice 6,2 % a Vojenská nemocnice 5,9 %).

Z pohledu vnitřního podílu hospitalizací iniciovaných převozem ZZS vykazuje příjmy z ZZS tvoří všech hospitalizací v této nemocnici od hodnoty cca 14 %

V Úrazové nemocnici podíl hospitalizací z příjmu ZZS fluktuuje mezi 8 a 9 % všech hospitalizací, ve Vojenské nemocnici tvoří aktuálně 8,5 % (od roku 2011 pokles z hodnoty 12 %).

Aktuálně velmi podstatně klesá vnitřní podíl příjmů ZZS ve FNB (tyto příjmy tvoří aktuálně 7,2 % všech hospitalizací nemocnice, v roce 2015 to bylo 11 %). Podíl příjmů ZZS ve FNUSA osciluje kolem hodnoty 12–13 % všech hospitalizací.