1. Síť poskytovatelů zdravotních služeb na území Brna

Síť poskytovatelů na území města Brna je velmi hustá a u řady druhů zdravotnických zařízení vysoce nadprůměrná ve srovnání s ostatními regiony ČR a rovněž ve srovnání se situací v hlavním městě Praze. Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb v Brně evidoval ke konci roku 2017 celkem 2 205 míst poskytování zdravotních služeb zřizovaných 1 928 poskytovateli (unikátní IČO). Tuto infrastrukturu obecně charakterizuje:

• vysoká koncentrace poskytovatelů akutní lůžkové péče spojená s vysokou kapacitou lůžkového fondu pro tuto péči,
• velký počet center vysoce specializované péče (ustavených na základě výzvy k žádosti o udělení statutu centra vysoce specializované zdravotní péče podle § 112 zákona č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ke dni 1. 1. 2018) – v Brně je takto ustaveno celkem 26 center (pro srovnání v Praze 53),
• hustá síť u řady druhů poskytovatelů primární péče, avšak často provázená jejich nerovnoměrnou distribucí v městských částech Brna; vznikají tak lokálně oblasti, kde může být dostupnost primární péče omezena. Celkové hodnocení správních obvodů (SO) v ambulantním segmentu péče vedlo k těmto závěrům:
  • Správní obvody byly hodnoceny dle dosaženého pořadí v počtu obyvatel na počet ordinací a míst poskytování zdravotních služeb. Do hodnocení byly zahrnuty ordinace praktických lékařů a ambulantních specialistů (PL pro děti, PL pro dospělé, gynekolog, specialista a stomatolog) a ZZ lékárenské služby (celkem 6 ukazatelů). Umístění na 1. pořadí zaujímá SO, který má v analýze nejméně obyvatel na jedno místo poskytování těchto zdravotních služeb. Nejnižší možná dosažená hodnota byla 26 (nejlépe hodnocený SO), nejvyšší dosažená hodnota byla 140 (SO, kde připadá na jedno místo poskytování nejvíce obyvatel).
  • Z hlediska počtu míst poskytování ambulantních zdravotních služeb jsou nejlépe hodnocenými brněnskými městskými částmi Brno-Královo Pole a Brno-střed. V těchto správních obvodech vychází nejméně obyvatel na jedno místo vybraných zdravotních služeb v ambulantním segmentu. Opačná situace je v městských částech Ořešín, Ivanovice, Žebětín, Kníničky, Jehnice a Tuřany. V těchto částech připadá na jedno místo vybraných ambulantních služeb více než 100 obyvatel.

V městě Brně je zajištěna dostatečná heterogenita zřizovatelů poskytovatelů zdravotních služeb a jejich právních forem. Z tohoto hlediska nehrozí žádné riziko vzniku nějak excentrického monopolního postavení určité formy, což by mohlo ohrožovat stabilitu celého systému.

Polovina poskytovatelů je v Brně ve vlastnictví fyzických osob, což je méně než v celé ČR (50 vs. 58 %). Fyzické osoby zřizují v Brně 921 poskytovatelů, což představuje 5% podíl celé ČR. Jiná právnická osoba (nestátní) zřizuje v Brně 49 % poskytovatelů (898), což představuje 8% podíl v celé ČR. Ministerstva zřizují v Brně 8 poskytovatelů (MZ) a 4 poskytovatelé zřizují ostatní centrální orgány. Město Brno zřizuje celkem 5 poskytovatelů.

Z pohledu právní formy poskytovatele zdravotních služeb tvoří v Brně 50 % fyzické osoby, 46 % společnosti s ručením omezeným, 1,5 % poskytovatelů jsou akciovými společnostmi, 0,76 % poskytovatelů příspěvkovými organizacemi, 0,22 % poskytovatelů organizační složkou státu a další právnické osoby. V ČR obdobně tvoří největší podíl fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným, nicméně fyzické osoby tvoří významně větší podíl než v městě Brně (58 % vs. 50 %), u společností s ručením omezeným je tomu naopak (39 % vs. 46 %).

Lůžková péče

Síť poskytovatelů lůžkové péče a její kapacita vykazují řadu významných odlišností od ostatních regionů ČR. Tyto závěry lze shrnout následovně:

• V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidován významně vyšší počet akutních lůžek na počet obyvatel, tzn. na 1 lůžko poskytovatele akutní péče připadá podprůměrný počet obyvatel (téměř o 50 % méně ve srovnání s celorepublikovým průměrem; aktuální hodnota je 105 obyvatel na 1 lůžko – průměr ČR je 222 obyvatel na jedno lůžko). Významně vyšší počet akutních lůžek v přepočtu na obyvatelstvo je patrný i ve srovnání s Prahou (Praha: 157 obyv. na 1 akutní lůžko).
• V Brně je tak aktuálně provozováno 3 597 akutních lůžek v celkem sedmi nemocnicích, v ostatních nemocnicích Jihomoravského kraje je to 2 352 lůžek. V přepočtu na populaci Brno vykazuje 9,5 akutního lůžka na 1 000 obyvatel, což je významně nejvyšší hodnota ve srovnání s ostatními regiony ČR (pro srovnání: Praha 6,4 akutního lůžka na 1 000 obyv., průměr ČR: 4,5 akutního lůžka na 1 000 obyv.).
• Vysoká koncentrace akutních lůžek s sebou logicky nese vysoké požadavky na dostupnost zdravotnického personálu, zejména lékařů a zdravotních sester. Z dostupných dat vyplývá, že v důsledku vysoké koncentrace akutní péče recentně ubývá kapacita zdravotních sester v ostatní lůžkové péči.
• V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidován mírně vyšší počet lůžek následné a dlouhodobé péče na počet obyvatel, tzn. na 1 lůžko následné a dlouhodobé péče připadá o 11 % méně obyvatel, než je celorepublikový průměr (aktuálně 277 obyv. na 1 lůžko; v Praze: 368 obyv. na 1 lůžko, průměr ČR: 370 obyv. na 1 lůžko). Vyšší počet těchto lůžek se však týká zejména psychiatrických oborů dlouhodobé péče, nikoli klasické následné a dlouhodobé péče určené k doléčování pacientů.
• V Brně je tak aktuálně provozováno 1 366 lůžek následné a dlouhodobé péče, v ostatních nemocnicích Jihomoravského kraje je to 1 003. V přepočtu na velikost populace vykazuje Brno hodnotu 3,6 těchto lůžek na 1 000 obyvatel, což je hodnota vyšší než průměr ČR (2,7 na 1 000 obyv.).

Ambulantní a primární péče

Zjištění týkající se sítě různých druhů ambulantních zdravotnických zařízení a primární péče lze pro hlavní kategorie shrnout v následujících bodech:

• Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno celkem 93 ordinací PLDD, z toho 86 samostatných poskytovatelů a 7 začleněných ordinací pod jinými poskytovateli, tj. PZS akutní, následné, dlouhodobé a ostatní ambulantní péče.
  • V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidováno mírně méně ordinací na počet dětí, tzn. na jednu ordinaci připadá cca o 3 % více dětí, než je celorepublikový průměr. Dostupnost této péče tedy v Brně odpovídá situaci v ČR a pozitivní závěr pro Brno vyplývá i ze srovnání se situací v Praze. Počet ordinací v přepočtu na počet dětí v populaci je v Brně významně vyšší než v Praze a na jednu ordinaci připadá o 12,5 % méně dětí.
  • Dostupnost PLDD není v Brně rovnoměrná. V následujících oblastech připadá na jednu ordinaci významně více dětí, než je celorepublikový průměr (hodnoty >800 dětí na jednu ordinaci lze označit za indikující jisté riziko v dostupnosti): Židenice, Maloměřice a Obřany, Bohunice, Brno-střed. Dalších 7 částí Brna je zcela bez ordinace PLDD.
• Ordinace praktického lékaře pro dospělé (PLD). Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno celkem 254 ordinací PLD, z toho 230 samostatných poskytovatelů a 24 začleněných ordinací pod jinými poskytovateli, tj. PZS akutní, následné, dlouhodobé a ostatní ambulantní péče.
  • V celkovém souhrnu je dostupnost péče praktických lékařů pro dospělé v Brně velmi dobrá. V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidováno více ordinací na počet obyvatel, tzn. na 1 ordinaci připadá méně obyvatel, než je celorepublikový průměr (o 7,2 %). Pozitivní závěr lze učinit i ze srovnání se situací v hlavním městě Praze.
  • Dostupnost PLD není v Brně rovnoměrná a jednotlivé městské části se vzájemně velmi významně liší ve velikosti spádové populace připadající na jednu ordinaci PLD. Rizikové hodnoty indikující problémy s dostupností péče byly zjištěny v městských částech Brno-jih, Brno-Maloměřice a Obřany. Brno-Kníničky, Ivanovice a Ořešín jsou zcela bez ordinace PLD.
• Samostatná ordinace lékaře specialisty. Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno dle místa poskytování celkem 736 samostatných ordinací lékaře specialisty.
  • V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidován absolutně nejvyšší počet ordinací ambulantních specialistů na počet obyvatel, tzn. na 1 ordinaci připadá téměř o 50 % méně obyvatel méně, než je celorepublikový průměr. Z tohoto celkového přehledu lze tedy učinit závěr, že síť ambulantních specialistů je v Brně redundantní. Obdobný závěr lze učinit i pro hlavní město Prahu.
  • Hustota sítě ambulantních specialistů není v Brně rovnoměrná a jednotlivé městské části se vzájemně velmi významně liší ve velikosti spádové populace připadající na jednu ordinaci. Významně větší spádovou populaci mají ordinace v částech Maloměřice a Obřany, Brno-jih a Brno-Slatina. Dalších 5 městských částí je zcela bez ambulantních specialistů.
• Ordinace praktického lékaře stomatologa. Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno celkem 333 ordinací praktického lékaře stomatologa, z toho 326 samostatných poskytovatelů a 7 začleněných ordinací pod jinými poskytovateli, tj. PZS akutní, následné, dlouhodobé a ostatní ambulantní péče.
  • Počet stomatologických ordinací v městě Brně je v přepočtu na počet obyvatel uspokojivý. V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidováno významně více ordinací na počet obyvatel, tzn. na jednu ordinaci připadá méně obyvatel, než je celorepublikový průměr (o 30 %!).
  • Hustota ordinací stomatologů není v Brně rovnoměrná a jednotlivé městské části se vzájemně velmi významně liší ve velikosti spádové populace připadající na jednu ordinaci. Významně větší spádovou populaci mají ordinace v části Brno – Žebětín. Další 4 městské části jsou zcela bez stomatologa.
• Ordinace praktického lékaře gynekologa. Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno 84 ordinací praktického lékaře gynekologa, z toho 76 samostatných poskytovatelů a 8 začleněných ordinací pod jinými poskytovateli, tj. PZS akutní, následné, dlouhodobé a ostatní ambulantní péče.
  • V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR je v Brně evidováno více ordinací na počet obyvatel, tzn. na 1 ordinaci připadá méně obyvatel, než je celorepublikový průměr (o 15 %). V celkovém populačním přehledu se tedy síť gynekologických ambulancí v městě Brně jeví jako dostatečně četná. Počet ordinací je v Brně po přepočtu na obyvatele významně vyšší i ve srovnání s Prahou.
  • Místní distribuce gynekologických ambulancí mezi městskými částmi je velmi nerovnoměrná, celkem 11 městských částí žádnou ordinaci nemá. Nejvyšší koncentrace gynekologických ambulancí je v městské části Brno-střed, dále v Černovicích a v Židenicích.
• Zdravotnická zařízení lékárenské služby (lékárny). Na území Brna bylo k 31. 12. 2017 evidováno 156 zařízení s lékárenskou službou, z toho 147 samostatných poskytovatelů a 9 začleněných oddělení pod jinými poskytovateli, tj. PZS akutní, následné, dlouhodobé a ostatní ambulantní péče.
  • V porovnání s ostatními kraji a průměrem ČR se síť zařízení s lékárenskou službou v Brně řadí na první místo, tedy na pozici s nejmenším počtem obyvatel připadajících na jedno ZZ. Na jedno místo lékárny připadá v Brně o 35 % méně obyvatel, než je celorepublikový průměr. Síť těchto služeb je tedy dostatečná až redundantní. Počet lékáren je v Brně po přepočtu na obyvatele významně vyšší i ve srovnání s Prahou.
  • Distribuce lékáren mezi městskými částmi je relativně vyrovnaná s výjimkou cca šesti městských částí. Žádnou lékárnu nemají Kníničky, Ivanovice, Jehnice a Ořešín, relativně velké množství obyvatel na jednu lékárnu připadá dále v Řečkovicích a v Novém Lískovci.

Přístrojové vybavení brněnských nemocnic

Analýza vybraných kategorií přístrojové techniky pracovala s publikovanými daty Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a národních zdravotních registrů.

Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení (T (MZ) 1-01) - sleduje všechny fyzicky dostupné, reálně existující přístroje, tj. přístroje v provozu, mimo provoz a přístroje ještě neuvedené do provozu (přístroje nakoupené) k 31. 12. daného roku. Každý sledovaný přístroj je vykázán v rámci ČR pouze jednou, tzn. buď vlastníkem nebo provozovatelem. Vybrané druhy přístrojů se sledují podle stáří, dále se sleduje počet provedených výkonů na těchto přístrojích.

Analýza hodnotila dostupnost následujících klíčových typů přístrojů (dle Kategorizace zdravotnické techniky a zdravotnických prostředků): D.1.1.1. Rentgenové přístroje skiagrafické, D.1.1.2. Rentgenové přístroje skiaskopicko-skiagrafické, skiaskopické, sklopné stěny, D.1.1.4. Výpočetní tomografy, D.1.2.1.H1. Magneticko-rezonanční systémy standardní max 1,5 T, D.1.4.1.1.H1. Kamera scintilační planární, T.3.2.1. Systémy pro mimotělní oběh levostranný/pravostranný, T.3.4. Hyperbarické kyslíkové komory, D.1.1.5. Rentgenové přístroje mamografické, D.1.1.8.1. Obrazové archivační a komunikační systémy, D.1.4.1.2. Přístroje pro hybridní zobrazení PET/CT, T.1.2.8.1. Radionuklidové ozařovače využívající radioaktivní izotop kobaltu (60Co), T.1.2.10. Ozařovače brachyterapeutické, T.1.2.1.H1., T.1.2.2.H1. Ozařovače terapeutické s jednofotonovou energií, T.1.2.1.H2., T.1.2.1.H3., T.1.2.2.H2., T.1.2.2.H3. Ozařovače terapeutické s více než jednou energií fotonového a elektro, D.1.4.1.1.H2., D.1.4.1.1.H3. Kamery scintilační SPECT, specializované gamakamery, D.1.2.1.H2., D.1.2.1.H3. Magneticko-rezonanční systémy komplexní nad 1,5 T

Závěr analýzy je jednoznačný – ve většině tříd přístrojové techniky je město Brno vybaveno nadprůměrně až vysoce nadprůměrně ve srovnání s průměrem ČR a s dalšími regiony ČR. Tento fakt odpovídá vysoké koncentraci akutní lůžkové péče v Brně, vysokému počtu akutních lůžek a počtu center vysoce specializované péče. Jako příklad lze uvést následující kategorie přístrojů (vždy počet přístrojů na 100 000 obyvatel):

• Rentgenové přístroje skiagrafické – Brno: 21,4 vs. ČR: 10,8
• Rentgenové přístroje skiaskopicko-skiagrafické, skiaskopické, sklopné stěny – Brno: 15,6 vs. ČR: 5,6
• Výpočetní tomografy – Brno: 3,2 vs. ČR: 1,6
• Magneticko-rezonanční systémy standardní max. 1,5 T – Brno: 1,9 vs. ČR: 0,7
• Magneticko-rezonanční systémy komplexní nad 1,5 T – Brno: 0,78 vs. ČR: 0,15
• Rentgenové přístroje mamografické – Brno: 2,1 vs. ČR: 1,1