3. Personální kapacity v brněnském zdravotnictví

Celkový souhrn kapacit pro město Brno a Jihomoravský kraj

Počet zdravotnických profesionálů pracujících v městě Brně je ve srovnání s ostatními regiony ČR vysoký, což odpovídá vysoké koncentraci a hustotě sítě poskytovatelů zdravotních služeb, zejména vysokému počtu akutních lůžek.

Z toho důvodu počet úvazků lékařů na 1 000 obyvatel v Brně vysoce převyšuje průměr ČR, avšak stejně přepočítaný počet úvazků lékařů v nelůžkové péči již odpovídá situaci v Praze a úvazky lékařů v neakutní lůžkové péči jsou srovnatelné s průměrem ČR.

• Akutní péče: 5,1 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 1,9 úvazku / 1 000 obyv.)
• Ostatní lůžková péče: 0,30 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 0,15 úvazku / 1 000 obyv.)
• Nelůžková péče: 3,1 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 1,8 úvazku / 1 000 obyv.)

Stejný závěr lze učinit v případě všeobecných zdravotních sester – tedy vysoké množství úvazků v akutní péči a v ostatních segmentech kapacita na 1 000 obyvatel srovnatelná s obdobnými regiony, resp. s průměrem ČR.

• Akutní péče: 10,9 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 4,5 úvazku / 1 000 obyv.)
• Ostatní lůžková péče: 1,3 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 0,7 úvazku / 1 000 obyv.)
• Nelůžková péče: 4,3 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 2,7 úvazku / 1 000 obyv.)

Při hodnocení absolutního množství dostupných personálních kapacit je nutné zdůraznit, že brněnské zdravotnictví pokrývá téměř 50 % potřebné lůžkové péče v celém Jihomoravském kraji a v přepočtu společně se všemi zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje již dostupné personální kapacity nevybočují ze standardu srovnatelných regionů ČR.

• Přepočítané úvazky lékařů pro celý Jihomoravský kraj jsou následující:
• Akutní péče: 2,5 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 1,9 úvazku / 1 000 obyv.)
• Ostatní lůžková péče: 0,1 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 0,15 úvazku / 1 000 obyv.)
• Nelůžková péče: 1,8 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 1,8 úvazku / 1 000 obyv.)

Přepočítané úvazky zdravotních sester pro celý Jihomoravský kraj jsou následující:

• Akutní péče: 5,5 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 4,5 úvazku / 1 000 obyv.)
• Ostatní lůžková péče: 0,4 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 0,7 úvazku / 1 000 obyv.)
• Nelůžková péče: 2,6 úvazku / 1 000 obyv. (ČR: 2,7 úvazku / 1 000 obyv.)

I tyto hodnoty kalkulované pro celý Jihomoravský region indikují problém s dostupností kapacit zdravotních sester v neakutní lůžkové péči.

Rozbor potřebných personálních kapacit v brněnských nemocnicích na základě systemizace pracovních míst

Rozbor systemizace potřebných pracovních míst odhalil nedostatek personálu v brněnských nemocnicích. Dle platné personální vyhlášky a počtu lůžkových stanic v Brně aktuálně chybí více než 400 úvazků lékařů a více než 200 úvazků zdravotních sester – největší deficit je přitom identifikován ve fakultních nemocnicích zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví.

V nemocnicích zřizovaných městem Brnem z tohoto pohledu aktuálně chybí 25 úvazků lékařů a 20 úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Deficit kapacit lékařů se přitom jeví jako vyšší v Úrazové nemocnici Brno, v Nemocnici Milosrdných bratří naopak převažuje deficit všeobecných zdravotních sester.

Potenciální rizika spojená s personálním zajištěním nemocniční péče v městě Brně

Za hlavní personální riziko v případě zdravotních sester je přitom nutné označit odliv kapacity z neakutní i akutní lůžkové péče. V případě akutní péče v Brně kumulativně existuje deficit – 37 úvazků dokonce oproti situaci v roce 2010 a viditelný příliv nové kapacity zdravotních sester od r. 2010 nenastal v žádném roce. Ačkoli kumulativní pokles kapacity sester není tak významný jako v jiných regionech ČR, přesto vytváří riziko ohrožující dostupnost péče na vybraných odděleních brněnských nemocnic. V případě následné a dlouhodobé péče je kapacita sester podprůměrná, zejména je-li kalkulována na celý Jihomoravský kraj (JMK: 0,4 úvazku / 1 000 obyv. vs. ČR: 0,7 úvazku / 1 000 obyv.).

Mezi rokem 2015 a 2016 došlo v městě Brně také k poklesu úvazkové kapacity sester v segmentu nelůžkové péče (2015: 1 717 úvazků vs. 2016: 1 629 úvazků). Podobný trend, byť ne tak významný, pozorujeme rovněž u lékařů působících v nelůžkové péči (2015: 1 188 úvazků vs. 2016: 1 175 úvazků). Z dostupných dat je zřejmé, že se takto začíná časně projevovat trend ukončování činnosti některých typů poskytovatelů primární péče z důvodu vysokého věku lékaře – záporná roční bilance byla takto v r. 2017 pozorována u ordinací všeobecných praktických lékařů (-4,8 %) a u ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (-3,3 %).

Hlavním rizikem v případě pracovní kapacity lékařů v městě Brně není jejich aktuální dostupnost, zejména v nemocniční péči i přes deficit kalkulovaný ze systemizace pracovních míst není patrný krizový nedostatek lékařů. Problémem populace lékařů města Brna je jejich vysoký průměrný věk, který přímo ohrožuje dostupnou kapacitu ve vybraných oborech primární péče – zejména všeobecných lékařů pro dospělé, i pro děti a dorost. Průměrný věk těchto specialistů přesahuje 55 let, v případě PL pro děti a dorost dokonce 58 let. Zejména kapacita praktických lékařů pro děti a dorost je stárnutím lékařů velmi ohrožena – více než polovina jejich kapacity je kryta lékaři staršími než 60 let. Z dat je patrné, že každoroční úbytek lékařů dovršením 65 roku věku není v čase rovnoměrný: k největšímu očekávanému propadu dojde v období 2019–2022.