6. Spádová oblast akutní lůžkové péče v městě Brně a její význam v regionálním srovnání

Analýza se opírá zejména o veřejně dostupná data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), resortních statistických šetření a národních zdravotních registrů.

• Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) je zřízen podle §§ 74 a 75 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Registr obsahuje informace o poskytovatelích zdravotních služeb, poskytovatelích sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a o hostujících osobách. U jednotlivých poskytovatelů obsahuje registr údaje o oprávněních k poskytování zdravotních služeb, odborných zástupcích, místech poskytování a podrobné informace o provozovaných zdravotnických zařízeních. Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres poskytovatelů zdravotních služeb (každé IČO poskytovatele může mít více adres): ICO+PCZ+PCDP.
• Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP) je celoplošným populačním registrem, kde jsou evidovány osoby, které byly hospitalizovány na lůžkových odděleních a jejichž hospitalizace byla ve sledovaném období ukončena. Data jsou k dispozici od roku 1994 do roku 2017, plný rozsah sledovaných údajů pak v letech 2007–2017.

Analýza je provedena pro nemocnice akutní péče a hospitalizační pobyty zahrnující pobyt na akutním lůžku. Zdroje dat z centrálních registrů byly doplněny analýzami lokálních datových skladů vybudovaných uvnitř všech významných brněnských nemocnic – tyto datové zdroje zpřístupňují plně reprezentativní profil všech zdravotnických intervencí v daném zařízení, umožňují mapovat spádovou oblast a hodnotit reálnou dostupnost zdravotních služeb.

Více než tři čtvrtiny (80 %) všech hospitalizací akutní lůžkové v Brně konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, avšak pouze 43 % všech hospitalizací připadá přímo na obyvatele města Brna. Celkem 37 % hospitalizovaných pochází bydlištěm z ostatních obcí Jihomoravského kraje. Brněnské nemocnice tak zajišťují velmi podstatnou část akutní lůžkové péče pro celý kraj. Z ostatních krajů tvoří největší podíl hospitalizací v městě Brně obyvatelé Kraje Vysočina (5,6 %) a Zlínského kraje (3,8 %).

Téměř tři čtvrtiny (71 %) všech hospitalizací dětí v Brně konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, avšak pouze 31 % těchto hospitalizací konzumují děti s bydlištěm v městě Brně. Celkem 40 % hospitalizací dětských pacientů v Brně se týká pacientů z ostatních částí Jihomoravského kraje, dále 7,2 % z Kraje Vysočina, 6,8 % ze Zlínského kraje a 5,3 % z Moravskoslezského kraje. Je evidentní, že spád brněnských nemocnic pro dětské pacienty je velmi široký a zahrnuje většinu krajů Moravy a Slezska.

Na rozdíl od dětských pacientů je spádová oblast brněnských nemocnic pro seniory významně užší a celkem 52,5 % těchto hospitalizací generují obyvatelé města Brna. Dalších 35 % připadá na hospitalizace seniorů z ostatních měst Jihomoravského kraje. Senioři z Kraje Vysočina tvoří 4,6 % celkové hospitalizační zátěže brněnských nemocnic.

Analýza hospitalizací seniorů nad 75 let věku potvrzuje trend ukazující, že starší senioři migrují za péčí mimo region svého bydliště relativně méně než většinová populace. Většinu (92 %) hospitalizací pacientů nad 75 let věku konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, přičemž významně více než polovinu všech hospitalizací (61 %) konzumují pacienti přímo z Brna, zbylých 31 % připadá na hospitalizace pacientů z ostatních měst Jihomoravského kraje. Senioři starší 75 let z kraje Vysočina generují 3,6 % těchto hospitalizací v Brně.

Dlouhodobě hospitalizovaní pacienti (hospitalizace delší než 1 měsíc) v zdravotnických zařízeních Brna patří z 81 % k obyvatelům s bydlištěm v Jihomoravském kraji, přičemž 51 % hospitalizací pochází z Brna a zbylých 30 % z ostatních měst Jihomoravského kraje. Kraj Vysočina generuje 6,1 % těchto dlouhodobých hospitalizací v Brně.

Většina (92 %) hospitalizací končících úmrtím ve zdravotnických zařízeních v Brně pochází z Jihomoravského kraje, přičemž 62 % se týká pacientů z Brna a 29 % tvoří pacienti z ostatních měst Jihomoravského kraje. Spádová oblast pro hospitalizace spojené s nemocniční mortalitou je tak významně užší než spádová oblast pro celý segment hospitalizační péče.

Akutní lůžková péče Brna – podíl brněnských a mimobrněnských pacientů

Pacienti bydlištěm v Brně jsou v 92 % hospitalizováni v Brně, pacienti z Jihomoravského kraje (včetně Brna) jsou hospitalizováni v Brně v cca polovině případů. Nemocnice v okrese Brno-město se podílejí i na péči o pacienty z jiných krajů, pro kraj Vysočina tak hospitalizace v Brně pokrývají 7 % hospitalizací jeho obyvatel, ve Zlínském kraji tento podíl tvoří 4 %.

Hospitalizace pacientů s bydlištěm v Brně probíhají dominantně v brněnských zařízeních (92 %), pouze 3,2 % hospitalizací obyvatel Brna připadá na zařízení sídlící v ostatních městech Jihomoravského kraje. Celkem tak Jihomoravský kraj pokrývá více než 95 % hospitalizací pacientů s bydlištěm v Brně. Podíl každého z ostatních krajů na hospitalizacích obyvatel Brna je menší než 1 %. Lze tedy učinit závěr, že obyvatelé města Brna za hospitalizační péčí nikam systematicky nemigrují a v podstatě všechny oblasti této péče jsou plně pokryty kapacitou dostupnou na území města Brna.

Hospitalizace pacientů s bydlištěm v Brně probíhají mimo zařízení Brna nejčastěji v případě vykázaných kapitol diagnóz „XXIa. Zdravá osoba doprovázející nemocnou osobu“ a „XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období“.

Nemocnice v městě Brně se na péči o mimobrněnské pacienty podílejí v různém rozsahu. Největší podíl (65–66 %) brněnských pacientů mají Nemocnice Milosrdných bratří a Vojenská nemocnice Brno, následované Úrazovou nemocnicí Brno (48 %). Dle očekávání mají fakultní nemocnice menšinový podíl brněnských pacientů (40 %), Masarykův onkologický ústav dokonce pouze 25 %. Tento fakt souvisí s migrací pacientů z jiných regionů za vysoce specializovanou péčí.

V posledních 11 letech byl zaznamenán mírný nárůst podílu hospitalizací mimobrněnských obyvatel z 53,8 % na 56,9 %. Na tomto nárůstu se podílí většina MKN kategorií, nejvýznamnější rostoucí trend ale vykazuje kategorie „XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ – v současnosti je 77 % těchto hospitalizací konzumováno mimobrněnskými pacienty.